Zákulisní rozhovory s lidmi, kteří kulturák znají jako své boty. Jak na něj vzpomíná bývalá vedoucí programu, předseda filmového klubu, kronikář filharmonie nebo herečka od Bezručů?
Natáčíme o životě v kulturáku
Série videí věnovaných 60. výročí kulturáku bude brzy hotová. Jak probíhalo natáčení?
O svém působení v ostravském kulturáku nám na kameru vyprávěla Marie Viková, herečka Divadla Petra Bezruče, Jirka Kresta a René Brázda – kolegové od techniky, bývalí členové filmového klubu Kina náročného diváka Milan Líčka a Jiří Siostrzonek, kronikář Janáčkovy filharmonie Ostrava Vladislav Klíma, výtvarník Jiří Surůvka a sochařka Šárka Mikesková.
Marie Viková a Bezruči
Marie Viková, herečka Divadla Petra Bezruče, vzpomíná na své působení v Domě kultury města Ostravy. Právě zde Bezruči od 70. do 90. let sídlili.
„Jako studentka jsem do Ostravy jela na jedno z kol recitační soutěže. Tehdy se mi tu šíleně nelíbilo a nikdy jsem v Ostravě žít nechtěla. Nikdy tedy neříkej nikdy…“
Jiří a René – kulturák za oponou
René Brázda pracuje v Domě kultury města Ostravy od 90. let jako jevištní technik, Jiří Kresta pracoval v kulturáku od roku 1984 jako zvukař a letos odešel do zaslouženého důchodu. Proč zapustili kořeny právě v kulturáku? A jak se za tu dobu jeho fungování proměnilo?
„Když jsem nastoupil já, měl dům kultury 420 zaměstnanců. Ale to k nám ještě patřil vítkovický Rothschildův palác a protější hotel Veronika…“
Šárka Mikesková a Jiří Surůvka – v podpalubí
Výtvarník Jiří Surůvka a sochařka Šárka Mikesková jsou dnes uznávanými osobnostmi tuzemské umělecké scény, jejich díla byste našli i přímo u nás, v domě kultury. Kdysi dávno však pracovali v kulturáku jako dělník a šatnářka. Stejně jako řada dalších osobností Ostravy. Vítejte v podpalubí „bílé lodi“, v nenápadných končinách, ze kterých však do světa vylítla řada talentů…
„Byla tam dobrá osádka, mými kolegy byli třeba Petr Lysáček nebo Petr Pastrňák, oba výtvarníci. Vlastně na to vzpomínám jako na nejlepší práci, kterou jsem měl…“
Milan Líčka, Jiří Siostrzonek a Kino náročného diváka
Místní Kino náročného diváka s početným filmovým klubem se stalo během doby svého fungování v 60. až 80. letech kulturním fenoménem. Na jeho fungování vzpomínají bývalí členové, filmový odborník a novinář Milan Líčka a kulturní sociolog a pedagog Jiří Siostrzonek.
„Posledním setkáním byla návštěva Věry Chytilové s předpremiérou filmu Kalamita. Na besedě ve velké klubovně bylo tak plno, že se nedalo dýchat.“
Vladislav Klíma a Janáček
Janáčkova filharmonie Ostrava je jedna z nejzásadnějších organizací, které v domě kultury kdy sídlily. Budovu pojí s „Janáčkovkou“ nejen dlouhá a významná minulost, ale také slibně se rýsující budoucnost v podobě nového koncertního sálu a zásadní rekonstrukce. O začátcích této symbiózy jsme hovořili s kronikářem a mnohaletým členem JFO Vladislavem Klímou.
„Všichni jsme byli ohromeni tím luxusem. Na tu dobu jsme měli k dispozici úžasný sál, se všemi těmi sloupy, byla to paráda.“